Závěrečná prezentace projektu Příběhy našich sousedů.

Závěrečné slavnostní veřejné prezentace projektu se zúčastní sedm týmů ze základních a středních škol z Mělníka, Mšených-lázní, Mšena, Byšic a Neratovic, kde představí výsledky své práce. Každý tým natáčel svého pamětníka. Vzniklo pět audio a dvě videoreportáže. Ty budou moci návštěvníci akce vyslechnout a shlédnout. Jednotlivé týmy představí své pamětníky.

Příběhy pamětníků jsou bezesporu zajímavé a jsou dokladem pestré historie bývalého Československa v období od konce 2. světové války, nástupu komunismu po Únoru 1948 i doby husákovské normalizace.

Tým ZŠ ze Mšených-lázní zaznamenal příběh Jarmily Bížové, která prožila v srpnu 1968  okupaci vojsk Varšavské smlouvy v blízkosti Jablonného v Podještědí. Petra Jáchymstálová ve vyprávění pro tým ze ZŠ Jungmannovy sady na Mělníku připomněla osud své rodiny. Její otec německé národnosti byl jako malý chlapec spolu se svými rodiči nuceně přestěhován po konci 2. světové války z Teplic do středních Čech Její strýcové z maminčiny strany – Češi - byli v 50. letech 20. století zavřeni do lágrů na Jáchymovsku, jeden z nich se nevrátil.

Dalšímu týmu ze stejné školy Bedřich Marjanko popsal, jak byl postižen dětskou obrnou.  Navzdory snaze komunistického režimu, aby postižené děti navštěvovaly zvláštní školu, ve finále získal v listopadu 1989 doktorát na Filosofické fakultě UK Praha.

Petr Císařovský žákovskému týmu ze ZŠ Mšeno mimo jiné povyprávěl o tom, jaké to bylo, když jeho rodiče, kteří byli původně členy KSČ, nesouhlasili se srpnovou okupací v srpnu 1968 a v roce 1977 podepsali Chartu 77. Týmu ze ZŠ Byšice Ivana Marečková popsala, jak její prarodiče (babička byla německé národnosti) byli po válce přesídleni z Litoměřicka do Mělnické Vrutice. Později se její rodiče přestěhovali do Byšic, kde pamětnice dlouhá léta cvičila v Sokole a také pracovala ve Vitaně.

Do projektu se zapojila i dvě gymnázia. Studenti z mělnického Palachova gymnázia zdokumentovali osudy Evy Šestákové, jejíž rodina byla nuceně vystěhována v době kolektivizace ze statku v Zahájí. Členové týmu neratovického Gymnázia Františka Palackého se seznámili s příběhem Miloše Janáčka z Libiše, který v roce 1983 emigroval přes Jugoslávii do Rakouska a byl za to v nepřítomnosti odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí              svobody.

Na slavnostní prezentaci je zvána široká veřejnost. Již dnes se na setkání s návštěvníky této akce těší žáci základních a středních škol z Mělnicka, zástupci zapojených obcí, kraje, MAS Podřipsko a Post Bellum. které projekt organizačně zajistilo.

Projekt finančně podpořili MAS Podřipsko, město Mělník, obec Byšice, ZŠ Mšeno a Středočeský kraj.