Jaroslav Hašek

Maturoval na obchodní akademii a brzy se začal živit výhradně novinařinou a literaturou. Seznámil s českými anarchisty a začal vést bohémský a tulácký život. Povídky z těchto cest mu tehdy otiskovaly Národní listy. Byl redaktorem anarchistického časopisu Komuna, redigoval Ženský obzor, pracoval pro časopis Svět zvířat. Od roku 1911 přispíval do Českého slova, dále pak do Pochodně, Humoristických listů, Kopřiv, Karikatur, nějaký čas vedl též Kynologický ústav, což ho později inspirovalo ke knize Můj obchod se psy. V roce 1911 založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona, politickou mystifikaci karikující volební poměry, a vystupoval jako její kandidát. V roce 1915 narukoval na haličskou frontu v Rusku. Od září 1915 do léta 1916 byl v zajetí v táboře Totskoje a vstoupil do Československých legií. V březnu se Československé legie vydaly na cestu připojit se k Západní frontě přes Vladivostok, Hašek s tím nesouhlasil a přestoupil do Rudé armády. V Rusku se oženil s tiskárenskou dělnicí Alexandrou Grigorjevnou Lvovovou, zvanou Šura (po návratu do Československa nebyl souzen za mnohoženství jen díky tomu, že v Rusku nebyl zrovna pořádek a neuznávaly se vzájemně mezinárodní smlouvy). V prosinci 1920 se vrátil zpět do Prahy, kde se vrátil ke svému bohémskému způsobu života. Navštěvoval hostince v Praze i okolí, v nichž psal své povídky. 25. srpna 1921 odjel s malířem J. Panuškou a s manželkou Šurou do Lipnice nad Sázavou. V této době byl vážně nemocný a nebezpečně obézní, už nepsal, ale diktoval kapitoly Švejka ve své ložnici. 3. ledna 1923 zemřel ochrnutím srdce.

Více o projektu