Turistické informační centrum / Památky a zajímavosti

V Mělníku a jeho nejbližším okolí můžete navštívit několik unikátních církevních, historických a technických památek a přírodních zajímavostí.

Církevní památky

Chrám sv. Petra a Pavla v Mělníku, kostnice, vyhlídková věž

Spolu se zámkem tvoří dominantu města Mělníka. Z původně románské stavby z přelomu 10. a 11. století byl chrám přestavěn koncem 15. století Johannem Spiessem z Frankfurtu ve stylu pozdní gotiky. Za ojedinělou v Evropě lze považovat polychromní výzdobu gotické klenby presbytáře z r. 1533. Monumentální prostory kostela slouží kromě církevních také kulturním účelům. V letním období jsou zde pořádány chrámové koncerty.

  • Kostnice

Pod presbytářem zaujímá prostornou kryptu kostnice, která je jednou z nejzajímavějších kostnic v Čechách. Jako kostnice sloužila asi od poloviny 15. století do roku 1787. Do dnešní podoby ji odborně zkoumal a upravil univerzitní profesor Jindřich Matiegka, zakladatel československé antropologie. Kosti a lebky jsou srovnány do obrazů kotvy, kříže a srdce – symbolů víry, naděje a lásky.

Kontakt: Na Vyhlídce, 276 01 Mělník, T: 315 622 337, M: 731 479 031, M: 607 664 781, farnostmelnik@quick.cz.

Vstupné: dospělí 30 Kč, děti do 15 let 20 Kč.

  • Vyhlídková věž

Ochoz věže (ve výšce 37 m) nás přivítá na své západní straně. Co vše z věže shlédneme, záleží na tom, zda se podíváme z ochozu přímo pod sebe, nebo se zahledíme do dáli. Hned pod vámi je Stará škola, zámecká vyhlídka s bustou Viktora Dyka a zámek. Pod lobkowiczkou vinicí Sv. Ludmila se třpytí voda řek – Labe, Vltavy – a laterálního kanálu se zdymadlem. Vpravo od něj se ukrývá za anglickým parkem obec Hořící s hodnotnou stavbou barokního zámku (nepřístupný). Za dobré viditelnosti je možné dohlédnout např. na města Kralupy nad Vltavou i Kladno, stejně jako severněji na vrcholky Českého středohoří, před nimiž “sedí” homole hory Říp. (převzato z knížky “Mělník – průvodce městem” Renata Špačková, vyd. v roce 2007, str. 21)
Přístupná pro veřejnost.

Vstupné: dospělí 50 Kč, děti do 15 let a důchodci 25 Kč

Přehled bohoslužeb a otevírací doba: www.saletini.cz

Kostel sv. Ludmily – Mělník

Kostel se nachází na bývalém pražském předměstí. Byl postaven z odkazu mělnické měšťanky Anny Hronkové v roce 1583. Na místě, kde kostel stojí, přenocovala podle pověsti sv. Ludmila po přijetí křesťanské víry. Mělničtí však tehdy byli ještě pohané a kněžnu do města nepustili. V parčíku vedle kostela, kde byl původně hřbitov, se nachází dřevěná zvonice, která sem byla přenesena roku 1895 z národopisné výstavy.

Kostel je veřejnosti přístupný při bohoslužbách – neděle v 18,00 hodin.

Kostel Čtrnácti svatých pomocníků – Mělník

Kostel se nachází na mělnickém hlavním náměstí. v těsném sousedství bývalého kapucínského kláštera (dnes sídla Regionálního muzea). Kostel byl vybudován v letech 1752 – 3 řádem kapucínů. Průčelí kostela tradiční kapucínské dispozice zdobí obraz sv. Františka z Assisi. Jako řádový sloužil kostel do roku 1950, kdy zde byl zrušen klášter. Dodnes kostel střeží Pražské Jezulátko, paladium zdejších kapucínů.

Bohoslužby jsou v pátek v 18,00 hodin.

Kostel sv. Vavřince – Mělník – Pšovka

Kostel byl součástí augustiniánského kláštera založeného na Pšovce roku 1268 (zrušen 1789). Kostel byl opakovaně vypleněn – roku 1421 či 1611. Následovala barokní obnova, která určuje jeho dnešní podobu. Po povodni roku 2002 prošel kostel rozsáhlou rekonstrukcí, jež odkryla prvky z počátků jeho existence, např. gotické sedile či sanktuarium. Na výzdobě kostela se stejně jako na jiných místech v Mělníku podílel Karel Škréta (hlavní oltářní obraz).

Kostel je přístupný při bohoslužbách – neděle v 7,30.

Historické památky

Mělnické podzemí – studna

Mělnické podzemí vznikalo pravděpodobně od konce 13. století souběžně s výstavbou města. Chodbový systém, v podstatné části ražený v opuce v hloubce 8-10m pod dnešním povrchem, byl a ve většině případu je dodnes součástí téměř každého objektu v centru města. Studna byla vyhloubena pravděpodobně v době vzniku města a po dlouhé období se jednalo o jediný zdroj pitné vody. Studna je hluboká 54 m, přičemž výška vodního sloupce je 7,2 m. Její průměr 4,54m jí činí nejšiřší známou studní v České republice.

Prohlídky zajišťuje Turistické informační centrum Mělník, Legionářů 51, tel.: 315 627 503, infocentrum@mekuc.cz

Otevírací doba: denně: 10.00, 11.00, 12.00, 12.45, 14.00, 15.00, 16.00, poslední v 17.00.

Upozornění: Dětem do 3 let je vstup zakázán. Děti do 15 let věku mohou vstupovat do podzemních prostor pouze v doprovodu zákonného zástupce nebo osoby odpovědné.

Vstupné: dospělá osoba 50 Kč, děti od 6 do 18 let, studenti, důchodci 25 Kč rodinná vstupenka (2 dospělí a 2 děti do 18 let) 100 Kč, děti do 6 let a pes – zdarma nad 10 osob sleva 10% prodej, případně rezervace zajišťuje TIC Mělník. Sraz skupiny je v prostorách Turistického a informační střediska, odkud bude skupina doprovázena průvodcem. Skupiny max. 20 osob, doba prohlídky závisí na velikosti skupiny (max. 45 min.).

Více informací...

Zámek Mělník

Zámek je dominantou města. Prošel složitým stavebním vývojem. Při jeho postupné přestavbě se vystřídalo několik stavebních slohů od románského až po barokní. Od roku 1753 jsou majiteli zámku Lobkowiczové, kteří již od minulého století zpřístupnili veřejnosti galerii, v níž se nacházejí exempláře dobového nábytku a bohatá sbírka obrazů známých mistrů.
Pod celým zámkem, s vyjímkou severního křídla, se nacházejí rozsáhlé vinné sklepy, v jejichž prostorách se konají ochutnávky vín.

Kontakt: Zámek Mělník, Svatováclavská 19, tel.: 315 622 121, fax: 315 622 125, http://www.lobkowicz-melnik.cz

Otevřeno: denně od 9.30 – 18.00
Prohlídka zámku s průvodcem: vždy v celou hodinu, první v 10.00 hod, poslední v 17.00 hod.

Vstupné: 110,— Kč
Individuální prohlídka zámku: možnost zakoupit tištěného průvodce v českém jazyce.
Vstupné:100,— Kč, skupiny 90,— Kč

Mělnická radnice

Na místě dnešní radnice stávala původně rychta, přestavěná na konci 14. století v gotickém slohu. Připomínkou na tuto stavební etapu je zbytek kaple sv. Barbory s arkýřem. V průběhu staletí došlo k řadě přestaveb od renesanční, přes barokní až po poslední výraznou úpravu z konce 30. let 20. století, kdy se radnice spojila v jeden architektonický celek se dvěma sousedními domy.

Radnice je místem kam veřejnost vstupuje nejen za účelem vyřízení úředních záležitostí, ale v posledních letech i za pravidelnými výtvarnými návštěvami, které oživují tyto historické prostory.

Veřejnosti je od jara do podzimu zpřístupněn také radniční dvůr, kde příjemně šumí fontána původní mělnické kašny, která sem byla přenesena z náměstí. Jedná se o původní kašnu, přenesenou v roce 1893 z náměstí Míru. Kašna stála nedaleko studny ze 14. století, která bývala do 19. století jediným zdrojem pitné vody pro město. Dnes je studna zakryta dlažbou a místo, pod nímž se nachází, je vyznačeno skleněnou kruhovou deskou zabudovanou v dlažbě vedle současné kašny.

Dvůr je místem konání svatebních obřadů a kulturních akcí. Je propojen s terasou sousedního Regionálního muzea, z něhož je přístup do zdejší příjemné kavárny.

Kontakt: Městský úřad Mělník, náměstí Míru 1, 276 01 Mělník, Tel.: 315 635 111, www.melnik.cz

Regionální muzeum Mělník

Regionální muzeum Mělník sídlí v zrekonstruovaném objektu bývalého kapucínského kláštera, původně měšťanského domu, jehož počátky lze položit do 2. poloviny 14. století. V muzeu se nachází stálá expozice, v níž může návštěvník nahlédnout do středověkého města i všedního života obyvatel venkova, prohlédnout si měšťanský i venkovský interiér a lidovou architekturu. Milovníci přírody se v přírodovědné části mohou seznámit s chráněnými územími Mělnicka a nahlédnout do biotopů. Expozice vinařství, jedné ze specializací muzea, je rozdělena do dvou částí. První představuje cenné památky vinařského cechu a předměty dokumentující výrobu a konzumaci vína, druhá, instalovaná ve středověkých sklepích, je věnována sklepnímu vinařství. Prohlídka sklepů může být završena ochutnávkou vín české vinohradské oblasti (výběr z cca 40 druhů). V prostorách muzea mají návštěvníci i možnost občerstvení v útulném interiéru kavárny či na parkánu, který byl v minulosti součástí středověkého opevnění města. Nová stálá expozice Regionálního muzea Mělník, umístěná v Ostruhové ulici čp. 59, prezentuje vývoj dětského kočárku od druhé poloviny 19. století do konce šedesátých let století dvacátého. Jednotlivé exponáty, které jsou veřejnosti představeny ve stylizovaných dobových interiérech a exteriérech, tvoří základní historickou vývojovou řadu dětských kočárků – od košatiny s loukoťovými koly a kočárků s tříkolovým podvozkem až po módní hit druhé poloviny šedesátých let minulého století – kočárek na vysokých kolech. Expozice je doplněna loutkovými kočárky, které vždy věrně kopírovaly módu kočárků pro děti a řadou dobových hraček a vozítek.

Kontakt: náměstí Míru 54, 276 01 Mělník, tel.: 315 630 922, fax 315 622 158, expozice: 315 630 936, e-mail: muzeum@muzeum-melnik.cz, www.muzeum-melnik.cz

Otevřeno: celoročně: pondělí – zavřeno, úterý – neděle: 9.00 – 12.00, 12.30 – 17.00 (bezbariérový přístup: přízemí, WC euroklíč)

Vstupné (expozice/kočárky): dospělí: 25 Kč, snížené: 15 Kč, rodinné: 50 Kč; Obě expozice: 35 /20 /70 Kč

Mělnické náměstí Míru

Náměstí je přirozeným centrem každého města. Typická podloubí mělnického náměstí skýtají ochranu před špatným počasím a sloužily také ke klidnému obchodování. Řada domů nesla domovní znamení, dodnes jsou patrné: Zlatá hvězda, Modrá hvězda, Zlatý beránek, dům U Zlatého hroznu, který byl v 19. století střediskem kultury ve městě a poprvé mimo Prahu zde byla uvedena Smetanova Prodaná nevěsta (v roce 1875).

Mělník měl kromě jiných privilegií (právo várečné dovolovalo vaření piva, právo hrdelní znamenalo, že se zde mohly konat popravy) též právo trhové, které patřilo k nejvýznamnějších. Výroční trhy (tzv. jarmarky) se konaly 2x v roce. Délkové míry – lokte – zabudované po straně hlavního vchodu do radnice, sloužily k ověření poctivosti míry prodávaného zboží. Kratší loket je český, delší byl rakouský.

Celé mělnické náměstí i s přilehlými ulicemi je podkopáno spletí chodeb a sklepů. Podzemní sklepy jsou několikapatrové a o jejich účelu jejich vzniku se vedou stálé diskuse. Jisté je, že se používaly zejména v době ohrožení města, kdy se zde obyvatelé schovávali i se svým majetkem. V mírových dobách složily především jako skladovací prostory na potraviny a díky příhodným podmínkám též k uchovávání vína.

Pozornosti návštěvníka jistě neujde rozsáhlá kašna se sousoším Vinobraní autora Vincence Makovského.

Pražská brána – Galerie ve věži, opevnění města

Pražská brána je jedinou dochovanou bránou z bývalého městského opevnění, které bylo budováno od 13. století. Brána, zachovaná v podobě z doby kolem roku 1500, sloužila ke střežení města od jihu (od Prahy). Na severu tuto funkci plnila dnes již neexistující brána Labská. V Pražské bráně je dnes umístěna galerie a kavárna. Pravidelně jsou zde pořádány výtvarné a hudební akce. Nejzachovalejší úsek hradeb s jedinou dochovanou baštou se nachází v Jungmannových sadech. K opevnění patřila také Vodárenská věž, původně předsunutá hláska, tyčící se nad Podolskou úžlabinou. Později plnila funkci vodojemu.

Kontakt: 5. května, 276 01 Mělník, tel. 721 414 909, e-mail: galerie@mekuc.cz, www.mekuc.cz
Otevřeno: celoročně: pondělí–pátek 14.00 – 23.00, sobota 10.00–23.00, neděle 13.00–23.00

Mělnický poklad

  • Vznik díla

Mělnická monstrance byla určena pro mělnický proboštský kostel sv. Petra a Pavla. Odborníci zařazují dobu jejího vzniku do 2. poloviny 15. století, tedy doby, kdy probíhala pozdně gotická přestavba kostela. Vzhledem k honosnosti díla je jisté, že se jednalo o velmi nákladnou zakázku. V té době však ani mělnická kapitula ani město Mělník nemohly být zadavatelem této práce. Kostel neměl dostatek vlastních zdrojů a město se podílelo na financování přestavby kostela. Z těchto a některých dalších důvodů se proto za dárce tohoto vzácného díla považuje manželka krále Jiřího z Poděbrad Johanka z Rožmitálu. Byla to poslední královna vdova, která na Mělníce sídlila. Na zdejším hradě ji zastihla smrt 12.11.1475.

  • Autorství

Vycházíme-li z předpokladu, že donátorkou díla byla královna, musíme hledat jejího autora mezi zlatníky, kteří pracovali pro královský dvůr. Při porovnání některých prací se lze domnívat, že autorem mělnické monstrance byl královský zlatník mistr Martin.

  • Záchrana monstrance

V roce 1810 měla být z příkazu císaře monstrance spolu s dalšími cennostmi z místního kostela odevzdána do císařské pokladny. Občané Mělníka se nechtěli s tímto rozhodnutím smířit a tak uspořádali veřejnou sbírku, při níž vybrali 407 zlatých a 06 krejcaru, což stačilo k vykoupení mělnického pokladu.

  • Provedení díla a figurální výzdoba

Monstrance je vysoká 112 cm a dosahuje maximální šíře 32 cm. Váha je 6,61 kg. Celé dílo je provedeno ve stříbře, které je částečně pozlacené. Ústřední místo zaujímá skleněný válec se zlatým půlměsícem na hostii (tzv. lunela). Nad skleněným válcem je v střední věžičce postava zbičovaného Krista – „Ecce homo“ a nad ní nejvýše stojící Madona s děťátkem na levé ruce a žezlem v pravé ruce. Čestná místa v postranních věžičkách zaujímají největší figurální dílka na monstranci: patroni mělnického kostela sv. Petr a Pavel se svými atributy klíčem a mečem. Na konzolách pod gotickým baldachýnem jsou umístěny postavy sv. Václava s napolo taseným mečem, štítem a kopím a sv. Víta s mučednickou palmou. Figurální výzdobu doplňují ještě drobné postavičky andělů a šest chrličů v podobě malých draků. Celkově se jedná o práci mimořádné umělecké hodnoty, která spolu s ostatními předměty tvoří nedílnou součást mělnického pokladu. Jejich hodnota tkví více než v čísly vyjádřitelných sumách, především v jejich nádheře a harmonii uměleckého ztvárnění motivů a ohromujícího umu a dovednosti středověkých mistrů. Pramen: František Purš: K problematice mělnické pozdně gotické monstrance a dalších uměleckých památek města.

Další vzácné předměty

  • Hostiarium

Stříbrná schránka na hostie, později mylně považovaná za olearium, někdy uváděná též pod názvem ciborium. Další dílo vysoké úrovně umělecké a filigránské práce, z počátku 16. století. Nejcennější částí je figurální výzdoba víčka. Uprostřed ohrádky je zlacený kalich utrpení, před ním klečící Kristus. Tuto dominantu doplňují postavy tří spících apoštolů – Petra s mečem, Jakuba a Jana.

  • Dřevěný pohár

Jak se na Mělníku ocitl vzácný vyřezávaný pohár z roku 1582, není známo. Známo je, že je vysoký 44 cm a široký 10,5 cm. Na plášti poháru je zobrazeno celkem 32 miniaturních biblických výjevů.

Další historické zajímavosti v okolí

Čechova vesnička v Obříství
Městské muzeum Kralupy nad Vltavou
Památník Antonína Dvořáka v Nelahozevsi
Pamětní síň Terezy Stolzové – Kostelec nad Labem
Hrad Kokořín
Slavín v Tupadlech
Zámek Dolní Beřkovice
Zámek Hořín
Zámek Liběchov
Zámek Liblice
Dvůr Lobeč
Zámek Nelahozeves
Zámek Stránka
Zámek Veltrusy
Hrad Houska
Rotunda sv.Jiří
Městské muzeum
Památník Bedřicha Smetany v Obříství
Muzeum Eduarda Štorcha – Lobeč
Sklaní hrad Čap

Technické památky

Hydroelektrárna Miřejovice

Stavba zahájena v r. 1922. Vodní elektrárna s dvěma Francisovými turbínami dokončena v r. 1928. Architektonicky působivě řešena ve stylu pozdní secese. V roce 1989 prošla technologie i celý areál generální opravou. Elektrárna je v provozu.

Laterární kanál Hořín

V souvislosti s regulačními pracemi na Labi v poslední čtvrti 19.stol. a otevřením mělnického lodního překladistě v r. 1897 byl vybudován laterálni kanál Mělnik – Vraňany (1902 – 1905), který zkrátil lodní cestu po Vltavě. Plavební komory jsou unikátním stavebním dílem – technickou památkou.

Vrátenská rozhledna

Rozhledna je umístěna na vrcholu “Vrátenské hory”, která je s výškou 508 m nejvyšším vrcholem v mělnické oblasti. Samotná rozhledna má celkovou výšku 45 m. Vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 25 m. Konstrukce nad vyhlídkovou plošinou slouží pro přenos signálů mobilních telefonů. Při dobré viditelnosti je z rozhledny nádherný výhled. Jižním směrem je vidět Praha, Mělník, hora Říp a nádherná krajina kolem Kokořínského dolu. Západním směrem Polomené hory, v dálce za nimi část Českého středohoří a Krušné hory na západní hranici. Severním směrem hrad Bezděz, další část Českého středohoří, Ještěd, Jizerské hory a Krkonoše. Východním směrem Mladá Boleslav, za ní Jičínské vrchy a od Boleslavi vpravo Polabská nížina. Při cestě na vrchol hory, kam musíte dojít pěšky z parkoviště, se vám otevře první pohled na rozhlednu z bývalého lomu. To máte ke svému cíli ještě 200m. Podmínkou otevření je dobrá viditelnost.

Kontakt: tel.: 721 829 668, informace

Muzeum (7 kadlínských zastavení) a rozhledna

9. 9. 2006 byla slavnostně otevřena nová rozhledna na návrší zvaném Hradišť. Při příležitosti 660 let od první písemné zmínky o Kadlínu, které jsou základem a součástí 7 Kadlínských zastavení (expozice venkovského kováře, expozice staré selské techniky, expozice motyček, expozice polních plodin, naučná stezka rostlin, Rozhledna Hradišť, kostel Sv. Jakuba Většího). 20 metrů vysoká dřevěná vyhlídka na vrcholu Hradišť ( 315 m.n.m ) Kopec byl osídlen již v mladší době kamené, stáli zde Keltové, pohané měli své božiště, a v dobách Karla IV byl opevněn proti loupeživým rytířům. Právě proto dostala nová rozhledna tvar opevněné středověké strážní věže. Spodní patro je vyzděno ze 189 kamenů, které na toto místo v roce 2005, donesli příznivci dalekých výhledů z celé republiky. Každý kámen byl očíslován, a jména přispěvatelů zvěčněny na pamětní desce u paty věže. Slavnostní otevření proběhlo za pěkného počasí a hojného zájmu veřejnosti devátého září 2006, tedy v den 660 výročí založení obce Kadlín. Z vyhlídkové plošiny lze velice pěkně spatřit Vrátenskou Horu, Říp, Milešovku, Ještědský hřbet s vysílačem a dokonce i vzdálené pásmo Krkonoš. Pro skupiny možnost objednání průvodce tel. 728 226 134 – p.Šesták

Informace

Přírodní zajímavosti

Přírodní rezervace Kokořínský důl

Turisticky nejatraktivnější část Kokořínska rozkládající se na středním toku Pšovky v úseku Lhotka – Mšeno. Ústí do něj množství postranních roklí a rokliček, které jsou většinou bezvodé. Síť kaňonů vznikla působením vodní a větrné eroze ve střednoturonských kvádrových pískovcích české křídy. Na Pšovce je řada tůní a mokřadů s bohatou diverzitou rostlinných a živočišných druhů.

Přírodní památka Špičák u Střezivojic

Tuto rezervaci tvoří skalní jehla z kvádrových pískovců prosycených kysličníky železa. Nalézá se na malém návrší poblíž západní terénní hrany Kokořínského dolu, je vysoká 13 m, a 16m dlouhá. Tvoří ji kvádrové pískovce jejichž povrch je detailně provrásněn vystupujícími vrstvičkami železitých pískovců.

Národní přírodní památka Holý vrch

Lokalitu tvoří návrší z turonských pískovců západně od kóty Holý vrch v nadmořské výšce 230 – 240 m. Je z velké části porostlý borovým lesem s vtroušenými listnáči. Předmětem ochrany je jediná známá lokalita lýkovce vonného (Daphne cneorum) ve středních Čechách.

Národní přírodní rezervace Polabská černava

Je jeden z posledních zbytků polabských slatin, stanovišť kdysi charakteristických pro střední Polabí. Polabské slatiny vznikaly v poledové době zarůstáním močálů a mělkých jezer. Na černavách se vyskytují typická rostlinná společenstva, zastoupená především šáchorovitými rostlinami a řadou vzácných a chráněných druhů naší květeny (mařice pilovitá, vstavače).

Přírodní rezervace Všetatská černava

Zajímavá terénní deprese po stranách křižovatky železniční trati Praha – Všetaty a Všetaty – Lysá n. Labem. Tyto deprese vznikaly při stavbě železnice vytěžením materiálu na stavbu náspů. Vznikly tak příznivé hydrologické podmínky pro uchování slatinných společenstev. Na lokalitě je dosud zachován největší porost mařice pilovité v ČR.

Přírodní rezervace Slatinná louka u Liblic

Je zbytkem druhově velmi bohaté a z hlediska rostlinných společenstev unikátní slatinné louky, která je součástí liblického zámeckého parku. Roste tu řada vstavačovitých rostlin, např. vstavač bahenní (Orchis palustris), vstavač vojenský (Orchis militaris) nebo prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata).

Přírodní památka Prutník

Byl vyhlášen v roce 1972 na ochranu vzácných a chráněných druhů naší květeny, především vstavače vojenského (Orchis militaris), bradáčku vejčitého (Listera ovata) a jazyku hadího (Ophioglossum vulgatum). Území prošlo poměrně složitým vývojem, kdy se měnilo prostředí a s ním i druhové složení rostlin a živočichů. Zvířena je zde nyní zastoupena běžnými hájovými druhy, poměrně bohatá je entomofauna, zejména brouci.

Přírodní rezervace Černínovsko

Tuto rezervaci představuje slepé labské rameno, na jehož obvodu jsou zachovány zbytky lužního lesa s význačnými zástupci rostlinných a živočišných společenstev. Slepé rameno je nalezištěm vzácného a chráněného druhu – stulíku žlutého (Nuphar lutea) a řady dalších význačných vodních a bažinných rostlin.

Přírodní památka Jiřina

Jiřina patří k posledním zbytkům lužních lesů, přirozených porostů, které lemují řeku Labe. Rezervaci tvoří 180 let starý dubojilmový porost s význačnými zástupci rostlinných a živočišných společenstev.

Přírodní rezervace Úpor

Zahrnuje na svém území ojedinělé porosty polabských lužních lesů dubotopolových, v menší míře dubojilmových a vrbotopolových. Rozkládá se při soutoku Labe s Vltavou, je však od Mělníka oddělen tokem Labe. Významnou složkou lužních lesů je bylinný podrost. Záhy zjara vykvetou pod neolistěnými stromy sněženky, dymnivky, křivatec žlutý, orsej jarní a další byliny, které vytvářejí souvislý pestrý koberec. V létě jej nahradí kopřivy a netýkavky.

Přírodní rezervace Kopeč

Patří k přírodovědecky nejvýznamnějším biotopům stepního charakteru. Geologickým podkladem jsou třetihorní basické vyvřeliny, vystupující nad proterozoické spility a nad vrstvy křídové tabule. Svahy hřbetů osidlují stepní společenstva, druhovým složením a charakterem připomínající svahové stepi Českého středohoří. Fytogeograficky a geobotanicky nejzajímavější rostlinou je zde lipnice bádenská (Poa badensis).

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko byla vyhlášena v roce 1976 na ploše 271 km2 v okresech Česká Lípa, Mělník, Litoměřice a Mladá Boleslav. Díky svým přírodním krásám a zajímavostem je známou a turisticky navštěvovanou oblastí.

Tuto krajinu charakterizují náhorní plošiny, které jsou protkány četnými údolími a roklemi. Pro oblast jsou typické pískovcové skály mnohde seskupené ve skalní města. Najdeme zde též četné skalní věže a rozličné útvary připomínající např. hlavu, faraona, žábu, slona a četné jeskyně, částečně uměle upravené.

Povrch pokrývají lesy s převahou borovic. Dvěma hlavními údolími protékají potoky Liběchovka a Pšovka a několika tůněmi. V mělnické části CHKO je dominantní Vrátenská hora (507,5 m.n.m.) s rozhlednou. Nejznámějším pískovcovým útvarem jsou „skalní pokličky“ vzniklé zvětráváním různě odolných pískovcových vrstev. Vyskytuje se zde mnoho živočišných i rostlinných druhů, které jsou zařazené do Červeného seznamu ohrožených druhů naší planety.

Kontakt: Správa CHKO Kokořínsko Česká 149, 276 01 Mělník, tel: 315 728 061
fax: 315 728 077, e-mail: kokorin@nature.cz, www.kokorinsko.ochranaprirody.cz
úřední hodiny: pondělí středa: 8:00 – 17:00

Přírodní památka Minická skála

Je geomorfologickou dominantou údolí Zákolanského potoka. Nachází se na jeho levém břehu, cca 1 km od železniční stanice Minice. Geologickým podkladem jsou proterozoické spilitové vyvřeliny protkané drobnými vápencovými žilkami. Rostlinná společenstva mají charakter vápnomilných skalních stepí s výskytem např. česneku tuhého (Allium strictum), kavylu Ivanova (Stipa joannis) či koniklece lučního načernalého (Pulsatilla pratensis ssp. nigricans).

Přírodní rezervace Dřínovská stráň

Toto území zaujímá k jihu exponované svahy pod kopcem Dřínovem (247 m) západně od obce Dřínov v místě bývalého lomu. Geologickým podkladem jsou křídové slínovce překryté terasou štěrků. Ze významných rostlinných druhů zde najdeme např. len tenkolistý (Linum tenoifolium), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) nebo bělozářku liliovitou (Anthericum liliago).

Přírodní památka Písčina u Tišic

Lokalita pískomilných společenstev s výskytem kriticky ohroženého druhu naší květeny sinokvětu chrpovitého (Jurinea cyanoides). Území zahrnuje písčitý svah nad železniční tratí mezi Neratovicemi a Tišicemi v kilometráži 36,3 – 36,9 severně od železničního tělesa.

Přírodní památka Sprašová rokle u Zeměch

Geomorfologicky význačný, asi 18,5 m hluboký zářez do sprašových vrstev. Na vertikálním profilu je patrný sled mezi starším a mladším pleistocénem. Rokle vznikla v minulosti na místě úvozové cesty. Nachází se JZ od obce Zeměchy a navazuje na její zástavbu. Na okrajích strže jsou zachovány zbytky společenstev černozemních stepí s výskytem hlaváčku jarního (Adonis vernalis).

Příron památka Netřebská slaniska

Tato slaniska jsou zbytkem slanomilných a slatinných společenstev na území českých zemí v současné době již ojedinělých. Zaujímají úzký pruh terénních depresí podél železniční tratě Kralupy n.Vlt. – Neratovice, mezi žel. stanicemi Netřeba a Chlumín. Lokalita byla nalezištěm solenky Valerandovy (Samolus valerandii) a zeměžluče obecné (Centaurium littorale).

Přírodní rezervace Kelské louky

Inundační území na jižním okraji Mělníka je významné především v období jarní ptačí migrace, kdy se zde zastavují hosté ze severu (husy, bahňáci). Tyto louky jsou rovněž jedním z mála míst, kde se vyskytují druhy vyžadující periodicitu záplav, jako jsou žábronožky nebo listonozi.

Přírodní památka Vehlovické opuky

Podzemní prostory po odtěžené opuce v obci Vehlovice ukazují geologickou stavbu opukových vrstev. Tyto umělé jeskyně vyhledávají v zimních měsících některé druhy netopýrů, např. vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros).

Přírodní památka Hlaváčková stráň

Tato stráň se zachovalým stepním rostlinným společenstvem se nachází u obce Zlončice v jižní části okresu. Kromě hlaváčku jarního, který zde vykvétá v hojném množství, tu rostou i další druhy teplomilných bylin, jako např. kavyly (Stipa sp.), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule) nebo jestřábník chlupáček (Hieracium pillosella).

Přírodní park Rymáň

Toto území dokumentuje typický ráz krajiny s charakteristickými prvky, jakými jsou lesní porosty, dřeviny rostoucí mimo les, pásy křovin oddělující jednotlivá pole a xerotermní stráně s teplomilnou květenou

Přírodní park Dolní Povltaví

Tento park tvoří především zalesněné úbočí na pravém břehu Vltavy. Na holých skalnatých svazích roste mimo jiné tařice skalní (Alyssum saxatile) a na vhodných místech nalezneme typická společenstva teplomilných rostlin. Součástí parku je i přilehlý břeh Vltavy s charakteristickými břehovými porosty.

Aktuální akce

Zobrazit celý program